Rostlinka smíchu - MARIHUANA

Znak rastafariánství, módní trend teenagerů a všude plno kouře… I tak bychom mohli mluvit o, pro některé kouzelné, rostlince zvané marihuana. Má léčivé účinky, nebo je to jen zabiják? Marihuana je droga, která se získává usušením květenství samičích rostlin konopí s obsahem nad 0,3 % THC. V České republice je legální pouze na lékařský předpis. Je jednou z nejrozšířeněj­ších nelegálních drog vůbec. Jen v USA je 14, 4 milionu lidí , kteří se ve studii přiznali, že marihuanu kouří minimálně jednou měsíčně. Pokud si myslíte, že cigarety jsou horší než marihuana, tak se opravdu mýlíte – kouř marihuany obsahuje o 50–60% více karcinogenních látek než tabákový kouř. I malé množství marihuany může způsobit u mužů dočasnou neplodnost. Nejpodstatnější chemickou složkou, která zajímá pěstitele marihuany, nejsou alkaloidy, jako u jiných rostlin, ale kanabinoidy. Konopí je produkuje jako jediná rostlina na světě. Množství a poměr této látky rozhoduje o tom, jaké bude mít marihuana vlastnosti z hlediska psychotropních účinků. Materiál získaný z konopí musí projít po určitou dobu teplotami nad 95 °C, aby vykazoval psychotropní účinky.
Marihuana však není jen zlo, které pomalu „zakuřuje“ naši planetu. Tato droga může i pomáhat, a to především v lékařství – kanabis se přidává do mastí, ale i kouření marihuany může mít pozitivní účinky, a to hlavně pro lidi, kteří trpí dlouhodobou bolestí, mají AIDS či procházejí chemoterapií. Pokud však chcete přestat kouřit a chcete cigarety nahradit „zelenější“ alternativou, radši po marihuaně ani nesahejte. Výraz marihuana pochází z Mexické španělštiny, o přesném původu se ale stále spekuluje. Název byl použit i jako propagandistický prostředek boje proti pěstování a užívání konopí. Slangově, zvláště pak jejími uživateli, bývá označována mnoha různými názvy jako tráva, ganja, hulení, skéro, kůra, zelí či „skunk“ (původně název konkrétní odrůdy). Označení marijánka je archaismusa v současné době se příliš nepoužívá. Marihuana pochází z různých částí světa a její druhy se mohou lišit. Známe například Marihuanu z Evropy, jižní Ameriky, ze západní Afriky a Karibiku nebo třeba z Indie. Účinky na lidskou psychiku se liší individuálně. Mohou se ale značně lišit i při různých příležitostech u jednoho určitého uživatele. Naprosto totiž závisí na aktuálním stavu konzumenta a okolí, které ho v danou chvíli obklopuje. Účinky v případě kouření se dostavují v řádech sekund či minut. Svého vrcholu dosahují přibližně po deseti minutách a trvají 1 – 4 hodiny (v závislosti na užitém množství). Nízké dávky vedou k navození klidu a vzrůstajícího pocitu dobré pohody, doprovázené jakýmsi stavem zasněného uvolňování, pocitem žízně a hladu, zejména chuti na sladké. Změny ve smyslovém vnímání, živější vnímání zrakových, sluchových, čichových, hmatových a chuťových vjemů mohou být doprovázeny pronikavými změnami ve způsobu myšlení a jeho vyjadřování, často se dostavuje přeceňování časových úseků. Velmi se prohlubuje i prožitek z hudby. Při vyšších dávkách může nastoupit takzvaná „vysmátost“, kdy se uživatel směje všemu a sám vlastně neví proč. Někdy tyto záchvaty mohou trvat i desítky minut a nedají se zastavit. Typický je pocit zpomalení času, může se vyskytnout i zveličení prostoru. Po stavu euforie může nastat stav, kdy člověk nemyslí vůbec na nic a jen kouká do prázdna nebo se mu chce spát. Uživatelé tento stav popisují jako velice příjemnou relaxaci, avšak chroničtí kuřáci jej nemusí vnímat.
V některých případech, zvláště u začínajících kuřáků marihuany, se mohou projevit nepříjemné stavy a pocity jako například snížená citlivost končetin, zkreslení vidění a pocit že čas plyne několikanásobně pomaleji (kombinace všech tří dohromady navozuje pocit, že vaše tělo chodí samo od sebe, stále na jednom místě a několik minut). Při vyšších dávkách se může objevit takzvaná tikavost svalů, pocit, že vás tlačí svaly (což může vést ke špatné náladě) nebo pocit necitlivosti pokožky, popřípadě pocit tepla. Smrtelná dávka je 15000 jointů za 20 minut přičemž by dříve nastala smrt vinou předávkování oxidem uhličitým, tudíž ne vinou THC. Pocit, že už máte dost, vás totiž vede k tomu, že prostě přestanete kouřit (na rozdílod alkoholu, kterého je možné pohodlně vypít více, než je zdravé, bez zpětné vazby od mozku, který zatím neví, jaké účinky bude vypité množství mít). Dnešní mládež užívá naprosto stejnou drogu jako mládež v šedesátých a sedmdesátých letech. Malý počet vzorků s nízkým obsahem THC (2–3%) zabavených DEA (protidrogová policie) začátkem sedmdesátých let se dodnes používá k výpočtu dramatického nárůstu síly dnešní marihuany. Je třeba však vědět, že tyto vzorky nebyly typickými představiteli tehdy kouřené marihuany. Údaje o síle marihuany z osmdesátých let jsou daleko spolehlivější a ty žádný nárůst v průměrném obsahu THC nevykazují. Dokonce i kdyby tomu tak bylo, tak by to nutně neznamenalo, že silnější marihuana je nebezpečnější drogou, protože ta si i při různé síle zachovává obdobný psychoaktivní účinek.

A co vy? Zkusili jste někdy jointa? A jaký máte názor k pěstování a užívání marihuany?


Ostatní uživatelé právě čtou tento populární článek
Proč si koupit kurz na kryptoměny a vyhnout se nepromyšlené investici do kryptoměn
Zajímají vás kryptoměny a chcete vydělat co nejvíce? Naučíme vás strategie profesionálů a taky to, jak se vyvarovat ztrátám. Naučte se to, co jiným trvá roky.
Diskuze
Příspěvky z Instagramu