Sanatorium Waverly Hills – nemocnice experimentů?

Všechno to začalo, když byla v roce 1910 otevřena ve státě Kentucky běžná nemocnice – Waverly Hills. O něco později otřásla Amerikou epidemie onemocnění tuberkulózy a tak zde bylo zřízeno sanatorium. V lékařství chyběly důležité prostředky pro vývoj léku právě proti tuberkulóze a tak byli pacienti umisťováni sem. Waverly bylo sanatorium pro boj s touto nakažlivou nemocí a vyvíjely se zde léky pro uzdravení lidí. Spousty výpovědí však mluví o různých lékařských praktikách a pokusech, při kterých měli být pacienti týráni a podléhali smrti za ukrutných bolestí. 

Plíce nemocných byly při hledání léku údajně ozařovány ultrafialovým světlem, což mělo zabránit šíření bakterií, tato technika však nezabrala, jak by měla. Poté se mělo za to, že čerstvý vzduch je pro boj s tuberkulózou nejúčinnější, takže někteří pacienti byli vystavováni v zimní zahradě, nebo před obrovskými okny mrazivému podnebí. Některým nemocným byly tlakem rozšiřovány plíce, nebo odstraňována žebra, aby plíce pobraly více kyslíku. 

Pacienti do budovy vstupovali předními dveřmi, ale místnosti opouštěli v horším případě takzvaným tunelem smrti. Totiž, aby nepřicházeli příliš do kontaktu s šílenou realitou,byl vybudován ve sklepě sanatoria 500 metrů dlouhý tunel, který vedl až k dráze pod kopcem a byl spojen schodištěm do 1. patra. Tudy se svážela těla pacientů, kteří nemoci podlehli. O tunelu je ale i několik teorií. Jedna z nich říká, že tunel měl sloužit jako úkryt za II. světové války. Druhá verze říká, že tento požírač znetvořených těl měl sloužit k dodávkám tepla do nemocnice. Jenže tunel nevypadal tak, aby sloužil k těmto účelům. 

Nejvíce pozornosti ale přitahuje páté patro budovy, kde byli umisťováni duševně nemocní pacienti nakaženi virem TBC. Právě tady se nachází pokoj 502, ve kterém se děly nepříjemné věci. V roce 1928 se údajně v tomto pokoji oběsila vrchní sestra, která byla v sociální tísni a práce s duševně nemocnými jí zrovna život neulehčovala. O čtyři roky později v roce 1932 z okna stejného pokoje vyskočila další zdravotní sestra, ovšem spekuluje se o tom, zda nebyla vystrčena ven. Je tu několik svědectví o podivných obrazcích, které se zjevují v okně, nebo hlasech, které se z místnosti údajně ozývají.

Ti, kteří budovu někdy navštívili, vyprávěli o tom, že v sanatoriu je slyšet bouchání dveří, šepot lidí, zjevují se tu postavy, jako třeba duch malého Timmyho, kterého sem matka odvedla s útěchou, že se uzdraví. Chlapec chtěl natolik domů, že jeho duše nenašla klid, protože zemřel ještě dříve, než se uzdravil. Jiní, kteří se tu snažili přespat, viděli ženu se zakrvácenýma rukama, která se snaží utéct z Waverly. V neposlední řadě je tu i zmínka o postavě v bílém plášti. Lidé se domnívají, že jde o ducha doktora Millera Mansiona. Viděn byl nejčastěji v různých patrech pokojů a jakoby se na chvilku zastavoval u dveří a nahlížel dovnitř. Možná nemůže jeho duše spát, protože má na svědomí i některé nepříjemné praktiky léčení. Největší záhadou je kuchyň, i když je už dlouhá léta opuštěná, někdo zde cítí vůni vařeného jídla a nejvíce tu byl cítit pečený chléb. V roce 1943 se vynalezly léky pro vyléčení a tak tuberkulóza téměř vymizela a sanatorium bylo zbytečné. V roce 1961 byla budova zavřena, měl zde být postaven dům s pečovatelskou službou a ozdravovna pro seniory. Z důvodu zneužívání seniorů se zařízení uzavřelo a od roku 1982 chátrá.


Diskuze
Příspěvky z Instagramu