Violet Jessopová - žena, která byla téměř nesmrtelná.

Říká se, že náhody neexistují a že všechno, co se má stát se prostě stane. Své o tom ví i Violet Jessopová, žena, která měla obrovské štěstí v neštěstí a to dokonce třikrát. Slečna nepotopitelná, žena s obrovským štěstím nebo žena nosící smůlu. I takto mnozí nazývají ženu, která přežila tři havárie známých lodí. Jak se to však mohlo stát? Violet se narodila jako první z devíti dětí irských emigrantů Williama a Katherine Kelly Jessopových v Argentině, v roce 1887. Z dětí přežilo jen šest sourozenců, přičemž Violet v dětství onemocněla na tuberkulózu. Po smrti otce se rodina vrátila do Spojeného království Velké Británie a Irska. V roce 1908 její matka těžce onemocněla, a tak Violet opustila školu a stala se stevardkou v Royal Mail Line. V roce 1910 začala pracovat u White Star Line. Ve službě na moři Violet přežila neuvěřitelných 42 let.

V roce 1910 začala Violet pracovat jako stevardka pro White Star na lodi RMS Olympic. Byla to luxusní loď a právě v té době to byla největší civilní lodí. Violet byla na palubě 20. září 1911, kdy Olympic odplul ze Southamptonu a srazil se s britskou válečnou lodí HMS Hawke. Nedošlo k žádnému úmrtí a to i přes poškození lodi, která byla schopna vrátit se do přístavu, aniž by se potopila.

Její dobrodružství však pokračovalo i na lodi, kterou zná celý svět. Titanic se stal její další zastávkou. Violet nastoupila na loď v roce 1912, ve věku 25 let a to opět jako stevardka. 14. dubna narazil na ledovec v Severním Atlantiku. Titanic ztroskotal během své první plavby v noci ze 14. na 15. dubna roku 1912. Zahynulo okolo 1 500 cestujících a členů posádky. V té době šlo o největší osobní parník světa. Titanic se potopil dvě hodiny po kolizi. Violet si vzpomíná, jak stála na palubě a pomáhala lidem, kteří nemluvili anglicky, aby pochopili rozkazy. Dívala se, jak všichni pomáhají s tísňovými čluny. Sama byla přidělena do záchranného člunu s číslem 16. Díky němu přežila. V době, kdy na lodi vládla panika, jí důstojník podal dítě, aby se o něj postarala. Na druhý den k ní přišla matka dítěte a bez slov, bez díků, popadla dítě a odešla.